KREVNÍ TLAK U LABORATORNÍCH ZVÍŘAT - Znáte nejčastější metody pro měření krevního tlaku laboratorních myší?

Neinvazivní metody

Neinvazivní metody měření krevního tlaku u laboratorních zvířat jsou obecně považovány za méně stresující a často se používají při pokusech s laboratorními myšmi. Patří mezi ně oscilometrické metody, jako je měření krevního tlaku na ocase.

K měření krevního tlaku u laboratorních zvířat oscilometrickými metodami se používají speciální přístroje, které se skládají z manžety, snímače tlaku a elektronické jednotky. Manžeta se umístí na ocas zvířete a snímač tlaku je umístěn v horní části manžety. Manžeta se nafoukne a postupně se snižuje tlak, dokud se v arteriální cévě nezjistí pulzace. V tomto okamžiku se na základě změny tlaku v manžetě vypočítá krevní tlak.

Tato metoda je poměrně jednoduchá a snadno použitelná, takže je ideální pro rutinní sledování krevního tlaku u laboratorních zvířat. Je však důležité si uvědomit, že její přesnost může být ovlivněna faktory, jako je poloha zvířete, teplota a úroveň rozrušení. Proto se doporučuje dodržovat správné postupy pro znehybnění zvířete a před zahájením měření počkat na dostatečnou dobu aklimatizace.

Jak správně znehybnit laboratorní myš pro neinvazivní měření krevního tlaku?

Při měření krevního tlaku laboratorních myší je zásadní správné znehybnění, které pomáhá zajistit přesné a konzistentní měření a zároveň minimalizuje stres a nepohodlí zvířat. Zde je několik obecných pokynů, které se vyplatí dodržovat:

• Zvolte vhodné znehybňovací zařízení: K dispozici jsou různé typy znehybňovacích zařízení. Typ použitého zařízení závisí na plánu experimentu a specifických potřebách výzkumníka.
• Minimalizujte stres: Před zahájením měření je důležité umožnit myši, aby se alespoň 10 až 15 minut aklimatizovala na omezovací zařízení a okolní prostředí. Je také důležité vyhnout se prudkým pohybům nebo hlasitým zvukům, protože ty mohou způsobit stres a ovlivnit přesnost měření.
• Myš správně umístěte: Myš by měla být ve znehybňovacím zařízení umístěna tak, aby byl ocas odkrytý a přístupný pro umístění manžety. Ta by měla být upevněna tak, aby dobře přiléhala, ale ne tak těsně, aby způsobovala nepohodlí nebo omezovala krevní oběh.
• Zajistěte myš: Jakmile je myš správně umístěna a aklimatizována, měla by být ve znehybňovacím zařízení pevněji zajištěna, aby se minimalizoval její pohyb, který by mohl narušit konzistentní hodnoty měření.
• Monitorujte myš: Během měření je důležité sledovat myš, zda nevykazuje známky stresu nebo nepohodlí, jako je ztížené dýchání, nadměrné slinění nebo pokusy o útěk. Pokud jsou pozorovány některé z těchto příznaků, je třeba měření okamžitě přerušit a myš ze zařízení vyjmout.

Dodržováním těchto pokynů zajistíte přesné a konzistentní měření krevního tlaku a zároveň minimalizujete stres a nepohodlí laboratorních myší. Je důležité si uvědomit, že správné techniky znehybnění se mohou lišit v závislosti na konkrétním experimentu a vašich výzkumných potřebách, proto je vhodné poradit se s veterinárním lékařem nebo odborníkem na péči o laboratorní zvířata.

Jaké laboratorní vybavení je potřeba?

Pro neinvazivní metody měření krevního tlaku je obvykle nutné následující laboratorní vybavení:

• Systém měření krevního tlaku pomocí ocasních manžet: Jak již bylo řečeno výše, tento systém se skládá z ocasní manžety, snímače pulzu a snímače tlaku.
• Vyhřívací podložka: Vyhřívací podložka se používá k zahřátí ocasu myši a k podpoře vazodilatace, což pomáhá zlepšit průtok krve a zajistit přesná měření.
• Anestetický systém: Anestezie se často používá k tomu, aby se myš během měření uvolnila a minimalizoval se její pohyb. Pro podání anestetika je nezbytné anestetické vybavení, jako je indukční komora nebo anestetická maska.
• Systém sběru dat: Systém sběru dat se používá ke shromažďování a analýze údajů o krevním tlaku získaných ze systému ocasních manžet. Může zahrnovat software pro sběr, analýzu a ukládání dat v reálném čase.
• Zařízení pro omezení pohybu ocasu: Zařízení pro zajištění ocasu se používá k znehybnění ocasu myši během měření, čímž se zajistí, že manžeta zůstane ve správné poloze a minimalizují se nepřesnosti způsobené pohybem.

Je nezbytné dodat, že pro zajištění přesného a spolehlivého měření krevního tlaku je důležité používat kvalitní a dobře udržované vybavení, které je pro tyto účely speciálně vyvinuté. K zajištění správné funkce zařízení je rovněž nutná pravidelná kalibrace a kontrola.

Invazivní metody

Invazivní metody zahrnují zavedení katetru do cévy za účelem získání přesného měření krevního tlaku. Jejich hlavní výhodou je, že umožňují kontinuální sledování krevního tlaku, což může být užitečné zejména při pokusech, kdy se krevní tlak dynamicky mění. Je však důležité poznamenat, že tyto metody vyžadují specializované vybavení a technické znalosti a nemusí být vhodné pro všechny návrhy experimentů. Je také důležité dodržovat správné postupy péče o zvířata a minimalizovat riziko infekce a dalších komplikací spojených s katetrizací.

Mezi nejznámější typy invazivních metod pro měření krevního tlaku u laboratorních myší patří:

• Kanylace karotické tepny: Zahrnuje zavedení katetru do krční tepny, která se nachází na krku. Krkavice je velká a přístupná céva, která umožňuje přesné měření systémového arteriálního krevního tlaku. Tato metoda vyžaduje chirurgický zákrok a obvykle se provádí v anestezii.
• Kanylace aortálního oblouku: Tato metoda zahrnuje zavedení katetru do aortálního oblouku, který se nachází v blízkosti srdce. Aortální oblouk je velká a důležitá céva, která poskytuje přesné měření centrálního arteriálního krevního tlaku. Tato metoda vyžaduje invazivnější chirurgický zákrok a obvykle se provádí v hluboké anestezii.
• Kanylace femorální tepny: Provádí se zavedením katétru do stehenní tepny, která se nachází v oblasti třísel. Femorální tepna je velká a přístupná céva, která umožňuje přesné měření systémového arteriálního krevního tlaku. Tato metoda je méně invazivní než kanylace krční tepny nebo aortálního oblouku a lze ji provádět v lehčí anestezii.

Při všech těchto metodách se katetr zavádí do cévy pomocí specializované jehly nebo trokaru a poté se jemným tlakem vede do požadovaného místa. Obvykle se používají katetry s nízkým profilem, které minimalizují riziko komplikací spojených s tímto postupem. Po zavedení do tepny se katert zajistí např. pomocí vhodného stehu a překryje se sterilním obvazem, aby se zabránilo infekci. Následně se provede kalibrace a měření krevního tlaku může začít.

Invazivní metody měření krevního tlaku u laboratorních myší mají oproti neinvazivním metodám několik výhod, včetně vyšší přesnosti a spolehlivosti. Vyžadují však také specializované odborné znalosti a vybavení a mohou být pro zvíře více stresující. Je důležité dodržovat všechny příslušné předpisy a pokyny pro péči o zvířata a jejich používání a podniknout kroky k minimalizaci stresu zvířete během procedury i po ní.

Telemetrie

Telemetrie pro měření krevního tlaku u laboratorních myší se provádí pomocí senzorů implantovaných do těla zvířete. Tyto snímače shromažďují fyziologické údaje (včetně krevního tlaku) a telemetricky je přenášejí do příslušného zařízení. V případě implantace snímače se jedná o invazivní zákrok, při kterém se snímač zavádí do určené oblasti v těle myši. Vlastní měření požadovaných fyziologických údajů je poté neinvazivní.

Telemetrii se často dává přednost při pokusech, kdy je u zvířat nutné eliminovat stres na minimum a kdy se musí během pokusu volně pohybovat. Metoda telemetrie umožňuje nepřetržité sledování krevního tlaku a dalších fyziologických parametrů, aniž by bylo narušeno přirozené chování zvířete.

Jedním z problémů spojených s telemetrií je potřeba zajistit přesnost měření, zejména v případech, kdy pohyb zvířete může narušit přenos signálu. Pro minimalizaci těchto problémů se doporučuje používat vhodné vybavení a dodržovat správné postupy péče o zvířata a jejich sledování. Je také důležité telemetrická zařízení pravidelně kalibrovat, aby byla zajištěna přesnost měření.