Barnes maze pro myši a potkany, optimalizované pro videotracking

Vlastnosti

• Vysoce kontrastní barvy
• Povrch není reflexní
• Široký výběr barev
• Přiměřeně drsná „teplá“ textura povrchu
• Kvalitní materiály

Výhody

• Optimální výsledky s jakýmkoli softwarem pro videotracking
• Zaručuje ideální pohled kamery bez odlesků
• Dostupné v šedé (standard), modré, bílé, černé či jiné vlastní barvě
• Vybráno pro pohodlí hlodavců, neklouže
• Spolehlivé a odolné labyrinty, snadné čištění a skladování

Použití

Carol Barnes navrhla testovací bludiště na prostorové učení a paměť v roce 1979. Zvířata unikala z jasně osvětlené kulaté odhalené plochy do malého tmavého prostoru umístěného pod jednou z děr po obvodu platformy. Ačkoli byl test původně navržen pro potkany, bludiště Barnes je populárnější ke studiu prostorové paměti u myší díky jejich vynikajícím schopnostem najít malé otvory a utéct nimi.

K optimalizaci kognitivního výkonu jsou za potřebí vizuální podněty: u myší testovaných s intra- a extra-bludišti se projevuje lepší výkonnost než u myší trénovaných bez prostorových podnětů.

Bludiště Barnes je podobné Morrisovu vodnímu bludišti: oba pokusy měří schopnost myši naučit se a zapamatovat si lokaci cílové zóny pomocí vzdálených vizuálních podnětů umístěných kolem testovací oblasti. Obojí také závisí na hipokampální prostorové referenční paměti a na vrozených tendencích subjektů opustit averzní prostředí.

Nicméně v Barnes bludišti není použito žádného silného averzního stimulu na motivaci, což může vést k většímu stresu zvířete a ovlivnit tak jeho výkonnost. Již proběhly návrhy udělat bludiště Barnes méně anxiogenní.

Pomocí bludiště Barnes s různými protokoly se většinou studovala referenční a pracovní paměť, v současnosti se bludiště Barnes používá v protokolech ke studiu krátkodobé a dlouhodobé referenční paměti.

Detailní informace najdete na stránce Ugo Basile.